567

Ježíše neopustím

Autoři: Christian Keimann, Ludvík Bohumil Kašpar
 1. Ježíše neopustím,
 On se za mne ráčil dáti;
 jak bych celým srdcem svým
 neměl já se k N2mu znáti?
 On je slunce očím mým:
 Ježíše neopustím.
 
 2. K Němu jen zvednu-li zrak,
 v srdci taká slast se hostí,
 že bych chtěl být věčně tak,
 nemaje v tom nikdy dosti:
 lepší k Němu jeden vzhled
 než bez Něho tisíc let.
 
 3. Darmo nebesa i zem
 svůdné vnady rozprostírá.
 V Kristu s Bohem smířen jsem,
 On věčný ráj mi otvírá.
 S Ním i v hroz- ný hněvu den
 z soudu vyjdu svoboden.
 
 4. Já jsem jeho a On můj,
 láska přepevně nás víže;
 On mi připsal podíl svůj
 věčně platnou krví kříže;
 v jeho boku ukryt jsem;
 kdo můž uškodit mi v něm?
 
 5. Ač pak často divné jsou
 cesty, jimiž On mě vodí,
 vím, že On jde přede mnou
 a mě posléz vysvobodí:
 cíl těch jeho divných cest
 otevřené nebe jest.
 
 6. Nic mne v tom již nezmění,
 až i v tvář Jej spatřím tváří,
 tam, kde radost spasení
 z očí všechněch věrných září;
 duch můj bude blažený,
 u Ježíše dlít, že smí.

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky

Evangelický kancionál 2025