409

Už svítá jasný bílý den

1. Už svítá jasný bílý den.

Já k Bohu v duchu pokorném

se modlím: Tvá se vůle staň!

Buď Ty má stráž, buď Ty můj Pán,

buď Ty má stráž, buď Ty můj Pán.

2. Ať na rtech nemám slovo zlé,

a srdce záští prolezlé

ať nezotročí pohled můj.

Když marnost láká, při mně stůj,

když marnost láká, při mně stůj.

3. Ať přímost mého jednání

přec tvrdosti se ubrání.

Co tělo chce, to zlom a ztiš.

Hlad, žízeň nebuď na obtíž,

hlad, žízeň nebuď na obtíž.

4. Až potom slunce zapadne

a tma se vkrade v soumrak dne,

všech břemen svých a strachu prost

zazpívám chválu za milost,

zazpívám chválu za milost.

5. Buď chvála Otci našemu /

a Synu jeho milému /

i Duchu, v němž je útěcha /

budoucí, dnešní, odvěká, /

budoucí, dnešní, odvěká.

Zjednodušit zobrazení

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje