373

Ach, vzpomínám

1. Ach, vzpomínám, jak častokráte

v útlém dětství svém,

jsem lhostejností zarmoutil

svou matku v vzdoru zlém.

Ó, Pane, rci jí, žetéž přijdu tam.

Rci matce: přijdu tam dík jejím modlitbám,

to poselství jí, Pane, posílám.

Rci matce: přijdu tam v ten nebes Boží chrám,

rci drahé matce, že též přijdu tam.

2. Když jako marnotratný syn jsem z domu odešel,

že krvácelo srdce jí já tenkrát nevěděl,

a ve dne, v noci prosila, by Bůh mě chránil sám;

Rci, Pane, matce mé, že přijdu tam.

Rci matce: přijdu tam dík jejím modlitbám,

to poselství jí, Pane, posílám.

Rci matce: přijdu tam v ten nebes Boží chrám,

rci drahé matce, že též přijdu tam.

3. Pak přišla zvěst, bych bez meškání domů přišel k ní,

že je to je- jí chvíle zde na zemi poslední.

Já slíbil jí, než zemřela, že Tobě srdce dám;

Rci, Pane, matce mé, že přijdu tam.

Rci matce: přijdu tam dík jejím modlitbám,

to poselství jí, Pane, posílám.

Rci matce: přijdu tam v ten nebes Boží chrám,

rci drahé matce, že též přijdu tam.

Zjednodušit zobrazení

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje