12

My čekáme, kdy zavítáš

1. My čekáme, kdy zavítáš,

tvůj příchod vyhlížíme;

již přijdeš záhy, Pane náš,

již málo času, víme!

Kdo Tě čeká, se neleká,

vstříc s radostným jde plesem;

i my své srdce nesem.

2. My čekáme Tě s důvěrou

zde za dnů zkoušek víry.

Tys snášel kříž svůj s pokorou,

jsa laskav bez vší míry.

Jak bychom my / zde ve dnech tmy

se kříži vzpírat měli,

když tvá vůle tak velí?

3. My čekáme Tě, Ty zde již

nám srdce vznítils cele.

Ty skrytě při nás v duchu dlíš,

však jednou přijdeš skvěle,

a potom dáš / nám, Pane náš,

u sebe pokoj věčný

a život nekonečný.

4. My čekáme Tě, přijdi již;

viz, srdce vstříc Ti tlukou!

Již padá z beder všecka tíž,

již prchá starost s mukou.

Až, Pane, pak / tvůj spatřím zrak,

budu se blahem chvěti

a věčný dík Ti pěti!

Zjednodušit zobrazení

Velikost písma

Blokovat zhasínání displeje

Evangelický kancionál

2025