1. Buď F sláva Bohu, Gm chvála OtC ci, Dm který Gm stvořil C4 zeC mi
a vF lásce své dal Gm člověC ku svět sD m daGm ry A# jeD Cho C7 všeF mi.
On Gm ke svoC bodě Gm přiváC dí svůj Dm vyvoG7 lený C lid,
ať F chvály zazní, Gm nechceC me už Dm jiGm ných C4-3 bohů F mít.
2. Buď sláva Bohu, chvála Synu, pozdrav svého Krále,
na kříži trpěl, zvítězil, je mezi námi stále.
Zná bídu naši, smutek náš – to všechno prožil sám,
ať chvály zazní, nade všemi pány on je Pán.
3. Buď sláva Bohu, chvála Duchu – to on sílu dává,
kde působí, tam veliká se v lidech změna stává.
Kde smutek byl a beznaděj, tam vzchází nový den,
ať chvály zazní, svatý Duch buď od nás veleben.
4. Buď sláva Bohu, chvály naše ať zní každé ráno,
co k životu je potřebné, to vše nám bylo dáno.
Ať naše srdce naplní se láskou, radostí
a píseň chvály zazní Bohu s pravou vděčností.