1. F#m Den už se probouzíD ,
temnota A sláE bne,
Hm jen tiché kroky zníF#m ,
kroky, co D vzhůru stoupaE jí.
F#m Stoupají stále D výš k hrobu ve A skáE le,
před ním D zůstanou stát,
v němém Hm úžasu stát,
vždyť A kámen je odvalenýE !
M: A D F#m E
A D F#m Hm E
2. F#m Oči si utíráD , slzy v nich A páE lí,
Hm dva muži sedí F#m tam,
kde předtím D ležel její PáE n.
F#m "Proč pláčeš," ptá se D hlas odněkud A z dáE li.
"Nevím, D kde je můj Pán,
pověz, Hm kam jsi ho dal,
ať A smím si to tělo E vzít."
R: Neboj A se, MariD e,
jsem to F#m já, tvůj E Mistr a Pán.
Neboj A se, MariD e,
já jsem F#m pro tebe vstal, Hm pro tebe umíE ral.
R: Neboj A se, MariD e,
jsem to F#m já, tvůj E Mistr a Pán.
Neboj A se, MariD e,
já jsem F#m pro tebe vstal, Hm pro tebe umíE ral.
B: Brzy F#m vystoupím k svému D Otci zpět,
A jdi a řekni to E všem,
že je F#m prázdný hrob, pryč je D smrti stín,
A Bůh je vítěE zem!
Já jsem F#m vzkříšení
a kdo D uvěří, A bude navěky E žít.
Tato F#m slova má v srdci D uchovej,
A radost můžeš E mít.
R: Neboj A se, MariD e,
jsem to F#m já, tvůj E Mistr a Pán.
Neboj A se, MariD e,
já jsem F#m pro tebe vstal, Hm pro tebe umíE ral.
R: Neboj A se, MariD e,
jsem to F#m já, tvůj E Mistr a Pán.
Neboj A se, MariD e,
já jsem F#m pro tebe vstal, Hm pro tebe umíE ral.
M: A D F#m E
A D F#m Hm E
A