1. D2 Namaluj mi svět, když se s jarem jeho šaty měnG6 í.
Jak v D2 horách taje led, všechno chladné padá v zapomněnG6 í,
vždyť D2 já vidět chtěl, co na první pohled vidět nenG6 í,
tak D2 namaluj mi zem, když půlnoc střídá rozedněnG6 í.
Jak G vypadá A slon, když ho D polyká had, G
jen neboj a A zkus to, proč D měl bych se A smát. A6
2. D2 Namaluj mi stráň, na ní jednu ovci zatoulanG6 ou
a D2 malou dětskou dlaň, jak svírá hračku okousanG6 ou.
D2 Namaluj mi stín, kterým oáza kus pouště měnG6 í,
a její D2 proměnění, když máš pískem studnu zasypanG6 ou.
Jak v G potoce A proud loďku D unášel dG ál,
že chtěl jsi s ní A plout, když jsi D na břehu A stál. A6
3. D2 Namaluj mi svět, nic složitého na tom nenG6 í,
pozor D2 na růžovou, ta denní světlo často měnG6 í,
nebo D2 černá s bílou, to často všichni dobře viG6 dí
a pak D2 spoustu lidí čeká jednoho dne probuzenG6 í.
Pak G pochopí A snad, co chci D pochopit hnG ed,
co znamená A dívat se D a neviA dět. A6
4. D2 Namaluj mi svět, když se s jarem jeho šaty měnG6 í... D