undefined

Vroucně vzýván

sva bu diž, ván Vrouc 1. vzý věr pří mluv čes ze Je ne, ly, to zas seň chvá ce; zpí ti ze srd lid čes ce né, klad kně ze sta teč nám Tys pří ce. ka círk ve v ne sná slu žeb ho, ru do bré ho i jenž ve zi, schá ne dy zí. ry nik zlé ty ho z ces
1. Vroucně vzýván  budiž, svatý  Jene,
země české  věrný přímluvce;
píseň chvály,  tobě zasvěcené,
český lid  ti zpívá  ze srdce.
Tys nám  příklad kněze  statečného,
služebníka církve  v nesnázi,
jenž ve  víru dobrého  i zlého
z cesty  víry nikdy  neschází.
2. Po staletí  paměť přetrvává
o tvé  lásce k  prosté chudině,
v srdci  jejím žila  tvoje sláva
v každé  těžké dějin  hodině.
S odvahou  jsi slovo  Boží kázal,
příklad Páně  měl vždy  za svůj  štít,
a kde  příkaz mlčení  tě vázal,
slova uměls  v hloubi  duše skrýt.
3. I když  svět kříž  těžký na  nás vloží,
tebe vzývat  chceme za  dnů zlých,
zasvětíme s  tebou službě  Boží
jazyk svůj  i dílo  rukou svých.
Slova pravdy  chceme mluvit  stále,
hotoví se  rozdat pro  bližní,
podobní však  uzavřené skále
mlčet tam,  kde slovo  Boží zní.
4. Vyslyš naše  prosby, svatý  Jene,
přimlouvej se  za nás  u Boha,
ať se  nad tvou  vlastí stále  klene
míru, lásky  jasná obloha.
Nechať věrných  Čechů zbožné  plémě
chová v  úctě čistý  odkaz tvůj!
Za svůj  lid a  blaho české  země,
mučedníku Páně,  oroduj!

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky